Muzejní noc 2018

muzejni noc 2018

Ukázky řemesel a dílny pro děti v Domě gobelínů

ukazky remesel

Výstava Háčkované pohádky

hackovane pohadky

Folklorika Tajemství gobelínů

folklorika

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

Kniha Josef Müller

cesky-rozhlas-logo2

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

Historie vzniku tapisérií

1908 Marie Teinitzerová zřídila v Praze Textilní umělecké dílny v rámci právě založeného uměleckořemeslného družstva Artěl. 
1910

Dílnu přemístila do rodinného domu v Růžové ulici č. 3 v Jindřichově Hradci a začala pracovat samostatně (živnostenský list č. 24.848, vydán 26. 7. 1910 Okresním úřadem v Telči na „Umělecké dílny pro tkaní, barvení a vyšívání, skandinávské, slovenské a orientální techniky“). V dílně vznikaly od počátku její existence textilie realizované různými technikami: batika, brošované záclony, perlinkové potahy a záclony, dekorační tkaniny, ubrusy a prostírání, šatovky, šátky, brokáty a šerky ke krojům, kilimové přehozy, gobelínové potahy, ručně vázané koberce a tkané nástěnné koberce.

1911

Utkala první gobelín „Sv. Jiří s drakem“ podle kresby grafika a ilustrátora Zdeňka Kratochvíla (dvě repliky utkány v r. 1948).

1922–1923

Podílela se s Františkem Kyselou na velkých zakázkách pro zámek Bartoňů v Novém Městě nad Metují a pro Sochorovu vilu ve Dvoře Králové nad Labem.

1924–1925

Podle návrhu Františka Kysely utkala cyklus „Práce“ (dnes užívaný název „ Řemesla“) pro interiér pražské Uměleckoprůmyslové školy, vystaven na Mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži (osm velkých tapisérií, čtyři supraporty a čtrnáct gobelínových pruhů).

1925

Grand Prix na Mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži za cyklus „Práce“ (za návrh i provedení).

1929

Dokončena hedvábná tapisérie „Lov Dianin“ podle návrhu Maxe Švabinského.

1929

Utkala gobelín „Divoký kozel“ (další užívané názvy „Medvěd králem lesa“ nebo „Zvířátka“) podle návrhu Milady Marešové na motivy bajky Václava Říhy. Zakoupen knížetem Schwarzenbergem pro loveckou chatu na Hluboké. (Další čtyři repliky utkány v letech 1939–1953.)

1935

Dílna se zadlužila natolik, že ji bylo nutné na čas uzavřít.

1936

V prosinci založila Marie Teinitzerová na záchranu dílny družstvo „Společná práce“.

1938

V dubnu se valná hromada usnesla na neprodlené likvidaci družstva, aby se předešlo dalším ztrátám, ale dílně pomohly dvě velké zakázky.

1939

Tapisérie se státním znakem podle návrhu Karla Svolinského pro Památník osvobození, lněná tapisérie „Československý len“ podle návrhu Karla Putze pro chystanou expozici na Světové výstavě v New Yorku.

1946

V září podala Marie Teinitzerová žádost o přidělení národní správy nad Červenou Lhotou, kde chtěla zřídit centrum textilní uměleckořemeslné výroby. Žádost byla zamítnuta.

1948

Dílna utkala  rozměrný „Karolínský gobelín“ podle návrhu Vladimíra Sychry pro velkou aulu pražského Karolina k šestistému výročí založení Karlovy univerzity.

1948

Dílna byla v důsledku hospodářských opatření převedena do družstevních zařízení.

1951

Dílna byla připojena k družstvu Textilní tvorba, odkud přešla pod družstvo Tvar.

1950–1956

Za poradenské činnosti Marie Teinitzerové a také z její iniciativy bylo realizováno přes 30 tapisérií, především podle návrhů Ľudovíta Fully, Jana Baucha, Cyrila Boudy a Karla Svolinského.

1954

Dílna se přestěhovala do nově upravené památkové budovy pod zámkem.

1956

Dílna byla organizačně začleněna do Družstevní práce.

1958

Dílna se stala součástí Ústředí uměleckých řemesel a jako umělecký vedoucí dílny přišel Josef Müller, absolvent Kybalova speciálního ateliéru textilní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, za jehož působení získala práce dílny nové kvality a dostala se na světovou úroveň ve svém oboru.

1960

V dílně se začaly restaurovat historické gobelíny ze sbírek různých českých zámků a muzeí.

1961

Realizace tapisérie „Válka“ a „Mír“ podle návrhu Květy Hamsíkové.

1966

Realizace tapisérie „Krajina se zlatým ptáčkem“ (Věra Drnková-Zářecká).

1968

Soubor tří tapisérií („Velká Morava“, „Tisíc let poroby“, „Současnost“) podle návrhů Juraje Kréna pro Velkou zasedací síň Bratislavského hradu.

1969

Realizace reliéfní „Tapisérie s bílým motýlem“ (Věra Drnková-Zářecká).

1972

Po předchozích experimentech se začíná s výrobou tzv. bytových tapisérií podle návrhů Josefa Müllera na vertikálních tkalcovských stavech.

1973

„Poslední rašení“, replika autorské tapisérie Antonína Kybala.

1973

Vazebná tapisérie „Klid“ (Josef Müller).

1979

„Praga caput regni“ (Josef Müller).

1981

„Stockholmské elegie“ (Endre Nemes) pro muzeum v Bochumu.

1982–1983

Triptych pro První spořitelnu ve Stockholmu (Endre Nemes).

1984–1985

Dvě tapisérie pro firmu Volvo v Göteborgu (Endre Nemes).

1987

Zahájena realizace replik Kyselových „Řemesel“ pro Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.

1990

„Kočka“ a „Pes“ (Jaroslava Pešicová)

Moderní historie jindřichohradeckých gobelínových dílem M. H. Teinitzerové a Josefa Müllera začíná její privatizací – zpětnou restitucí neteři M. H. Teinitzerové Olze Teinitzerové v roce 1991. Závod 07 – gobelínové dílny Ústředí uměleckých řemesel v Jindřichově Hradci ukončil činnost 31. 7. 1991 a od 1. 8. 1991 dále působí nástupnická organizace s názvem „Ateliéry tapisérií“, s. r. o..  V jejím čele od té doby dosud stojí Mgr. Jan Fidler. Všechny tkadleny a restaurátorky původních dílen ÚUR se staly pracovnicemi Ateliérů tapisérií a dosud pokračují v udržování dokonalého tkalcovského i restaurátorského řemesla, na které může být český národ hrdý. Starší pracovnice předávají při procesu společné práce um svým mladším kolegyním. Tkaní monumentálních i drobných nových tapisérií, výšivek, koberců a dalších textilií jsou hlavními a základními činnostmi, kterými se stále samozřejmě zabýváme.   

Od počátku 90. Let minulého století dosud bylo v našich Ateliérech utkáno také mnoho nových tapisérií podle výtvarných návrhů různých výtvarníků. Dále uvádíme výběr z těchto tapisérií:

  • velkoplošná tapisérie s lidovými motivy švédského autora Hildinga Lindquista pro švédského zákazníka
  • 11 monumentálních figurálních tapisérií dle návrhů ak. mal. Jaroslavy Pešicové pro zákazníky v Belgii, Kanadě, U.S.A., Tasmánii a České republice
  • tři tapisérie dle výtvarných návrhů Adolfa Borna
  • tapisérie s motivem města Horn dle návrhu malíře H. Puschnika
  • 16 tapisérií různých velikostí dle výtvarných návrhů malíře Toma Samka
  • osm velkoplošných tapisérií z cyklu „Řemesla“ dle návrhů prof. Františka Kysely – repliky pro zákazníka v U.S.A.
  • dvě velkoplošné tapisérie s motivem Venuše dle návrhu švédského výtvarníka Carla Larsona pro švédského zákazníka
  • tapisérie s motivem Státního znaku České republiky dle výtvarného návrhu výtvarnice Milevy Müllerové
  • dvě tapisérie s motivy „Modrého koně“ dle návrhů francouzských výtvarníků, tkáno pro francouzskou manufakturu v Aubussonu
  • tapisérie s motivem rodového znaku, tkáno pro firmu F. O. Schmidt ve Vídni
  • několik tapisérií dle výtvarných návrhů prof. Huberta Aratyma ve Vídni
  • tapisérie dle výtvarného návrhu rakouské malířky Ingrid Brandstettetové

a mnoho dalších