Ukázky řemesel a dílny pro děti v Domě gobelínů

ukazky remesel

Výstava Háčkované pohádky

hackovane pohadky

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

Kniha Josef Müller

cesky-rozhlas-logo2

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

1. etapa - vznik tapisérií

Člověk začal textilní vlákno zpracovávat už téměř na počátku své existence. Nejprve způsobem vyplývajícím z technologického postupu, později způsobem stále rafinovanějším, až dosáhl vrcholného výrazu ve středověku v podobě tapisérie, jejímž úkolem (pomineme-li funkci utilitární, která tehdy nebyla jistě zanedbatelná) bylo líčení nebo ilustrování nějakých událostí, a to jak náboženských, tak světských. Jedná se o textilie neraportované, to znamená takové, u nichž se vzor neopakuje v pravidelných intervalech. Název gobelín (též gobelin) je z francouzského gobelin podle názvu nejznámější francouzské manufaktury rodiny Gobelinů, zobecněl teprve v průběhu 17. století.

Podle tradičního technologického postupu vznikla nejprve malířská předloha a na jejím základě se vytvořil karton ve stejném měřítku, jaké mělo mít hotové dílo. Tento karton tkadlec centimetr po centimetru vytkal barevným útkem na jím zcela kryté nebarevné osnově technikou útkového rypsu. Při tomto způsobu jsou materiál a technika pouze reprodukujícími prostředky a tkadlec si nemohl dovolit jakýkoliv osobní zásah v průběhu tkaní, aby jím neporušil umělcův záměr. Obraz býval vytkáván naležato, což dovolovalo vytkávání plynulých vertikál. Po dokončení se otočil o 90 stupňů. Potom celá váha tapisérie spočívá na útkových nitích, které vytvářejí vzor, nikoliv na osnově, která je ve skutečnosti hlavním tektonickým prvkem. To někdy mělo za následek jednak určitou deformaci, vzniklou prověšením, jednak to přispívalo k rychlejšímu opotřebení.
Teprve v průběhu 20. století se tapisérie začala osvobozovat od své narativní funkce a tradičních postupů.

Rozšiřuje se škála výrazových prostředků, inspirovaná využíváním různých materiálů a nepravidelné hustoty dostavy. Povrch tapisérie ztrácí tradiční hladkou fakturu, jak ji známe z historie, a přestává být závazný také pravoúhlý formát. Materiál a technika přestávají být prostředky neprodukujícími a stávají se samy o sobě prvky sdělovacími.