VIRTUÁLNÍ PROHLÍDKA Domu Gobelínů

virtual

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

VIDEO Pozvánka na kurzy, 2019

kurzy 2019

VIDEO Muzejní noc, ukázky řemesel a dílny pro děti, 2018

muzejni noc 2018

VIDEO ČT, Folklorika, Tajemství gobelínů, 2018

folklorika

VIDEO ČT, Tamtam, Výstava Háčkované pohádky, 2017

hackovane pohadky

VIDEO Výstava Vladimír Holub, 2017 úvodní slovo F. X. Doležal

vladimir holub

VIDEO Adventní program, ukázky řemesel a dílny pro děti, 2015

ukazky remesel

KNIHA Josef Müller

cesky-rozhlas-logo2

OTEVÍRACÍ HODINY

Dům gobelínů byl otevřen
1. dubna 2012.

Otevírací doba:

denně mimo pondělí
od 2. dubna do 8. prosince 2019

10.00–12.00, 13.00–17.00 hodin

poslední prohlídka v 16:15

prohlídka trvá 1 hodinu

Mimo sezónu je prohlídka
možná po předchozí domluvě.

Vstupné:

  • plné: 70 Kč (pro dospělé)
  • snížené: 50 Kč (děti, senioři, studenti, invalidé)
  • rodinné: 140 Kč
  • zdarma: děti do 6 let v doprovodu rodičů a novináři

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Novinky

Výstava „Řemesla pro budoucnost / Budoucnost pro řemesla“ (3. 4. 2016 – 17. 6. 2016)

Vernisáž v neděli 3. dubna 2016 v 15. 00 hodin.

Novou sezónu muzeum zahajuje výstavou s názvem „Řemesla pro budoucnost/ Budoucnost pro řemesla“, na níž představí své práce studenti Vyšší odborné školy a Střední umělecké školy textilních řemesel Praha. Tato škola vznikla transformací legendárního Školského ústavu umělecké výroby, dříve Státního ústavu školského pro domácký průmysl se sídlem v Praze. Ředitelka Domu gobelínů Mgr. Rita Škodová se v rámci spolupráce zúčastnila v loňském roce 11. března 2015 konference TEXTIL pro budoucnost, již pořádala Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha. Konference se ne náhodou konala ve velkém sále Rezidence primátora hlavního města Prahy. Budova postavená v letech 1925 – 1928 je moderní a na svou dobu špičkově vybavený víceúčelový projekt. Interiér byl utvářen pod silným vlivem doznívající secese a módního českého art deka. Mezi jinými díly je významnou složkou interiéru textilní výzdoba navržená Františkem Kyselou, záclony a krajkové doplňky vytvořené Emílií Paličkovou. Na restaurování textilní části interiérů se podíleli pedagogové a studenti výše zmíněné školy.

Rezidence primátora hlavního města Prahy

Jedním z úkolů a cílů našeho muzea je snaha přispívat k popularizaci textilních uměleckých oborů. Proto rádi veřejnosti představujeme další z řady textilních odborných škol - Vyšší odbornou školu a Střední uměleckou školu textilních řemesel Praha. K vidění na výstavě budou nejen práce studentů několika uměleckých oborů VOŠ a SUŠ Praha, ale také ukázky vynikajících textilních děl z bohatých sbírkových fondů školy.

Budeme se těšit na Vaši návštěvu!

remesla pro budoucnost poz remesla pro budoucnost

 

Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha 1 U Půjčovny 9

Historie školy
Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha přes devět desetiletí šíří znalost textilních výtvarných technik a pečuje o uchování textilních uměleckých řemesel. Předstupně její historie najdeme v 18. století v době vlády Marie Terezie, i když základy dnešní školy byly položeny až v roce 1919, kdy byl zřízen Státní ústav školský pro domácký průmysl, později Školský ústav umělecké výroby se sídlem v Praze a pobočkami na mnoha místech republiky. V roce 1964 vznikla Střední odborná uměleckořemeslná škola a v roce 1995 transformací Školského ústavu a střední školy Střední umělecká škola textilních řemesel, od roku 2002 přibyla Vyšší odborná škola.

V posledních patnácti letech se výuka rozšířila o nové specializace. Na čtyřleté střední škole lze studovat dva hlavní obory: Textilní výtvarnictví (82-41-M/14) a Modelářství a návrhářství oděvů (82-41-M/7). Na VOŠ textilních řemesel jsou zavedeny dvě tříleté specializace Konzervování a restaurování textilií (82-42-N/03) a Textilní řemesla v oděvní tvorbě (82-41-N/10).

V současné době studuje v obou školách přibližně 120 studentů.

Pro přijetí ke studiu na střední i vyšší odborné škole textilních řemesel je třeba úspěšně vykonat talentové zkoušky. Studenti si mají možnost zvolit ke studiu jednu ze šesti specializací Ateliér krajkářských technik, Ateliér tisku a tkaní, Ateliér hračky a košíkářských technik, Ateliér nových médií, Ateliér oděvu a Ateliér bytového designu. Studijní program je založen na provázání výtvarných, technologických, řemeslných a teoretických předmětů. Absolventi se dobře uplatňují ve všech oblastech oděvní a textilní tvorby, výtvarné pedagogiky a pedagogiky volného času. Většina pokračuje ve studiu na vyšších odborných či vysokých školách podobného zaměření (umělecké, humanitní, pedagogické).

Pro výuku jsou k dispozici moderně zařízené učebny, odborná knihovna a sbírky školního depozitáře. Pro teoretické předměty jsou určeny přednáškové a audiovizuální učebny. Pro specializovanou výuku počítačové učebny, kreslírny, fotoateliér, dílny pro textilní řemesla a modelovna. Pro restaurátorské a konzervátorské zásahy jsou vybavené dvě dílny, speciální laboratoř a barvírna.

Školní knihovna je zaměřena na umělecko¬historickou literaturu, textilní umění a řemesla, oděvní návrhářství a restaurování textilu, pokrývá ale i potřeby dalších odborných předmětů. Obsahuje přes 4 000 knihovních jednotek. Součástí knihovny je studovna vybavená počítači připojenými na internet.

Zřizovatelem školy je Hlavní město Praha.

Umělecká sbírka školy

tradice

S dlouhodobě budovanou školní sbírkou neodmyslitelně souvisí historie školy. Nejstarším datem, od kterého se odvíjí výuka textilních technik v Praze, je rok 1767, kdy císařovna Marie Terezie založila první krajkářskou školu. V roce 1879 pak vznikl ve Vídni Ústřední krajkářský kurs (k. k. Zentral-Spitzenkurs) jako instituce, která spojila dosavadní krajkářské školy na území Rakousko-Uherska. Ale nejdůležitějším datem v dějinách naší školy je rok 1919, kdy byl ustaven Státní ústav školský pro domácký průmysl, který převzal 26 krajkářských škol s 2 181 žákyněmi a 3 vyšívačské školy s 90 žákyněmi, pod jeho správu byly postupně převedeny také státní košíkářské, hračkářské a další odborné školy. Téměř od počátku své existence získal ústav vůdčí výtvarnou osobnost v Emilii Paličkové, která zde působila mezi lety 1919 až 1946, do doby než byla povolána jako profesorka na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Velice brzy dospěla k emancipaci krajky jako svébytnému uměleckému druhu. V jejích volných monumentálních kompozicích je patrné, že svůj výtvarný cit nenechala svázat vžitou představou o intimní komornosti krajkářských technik, ale naopak je rozvinula do moderního osobitého výrazu. Významného úspěchu dosáhla v roce 1925 v Paříži na Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového umění, kde mezi nejobdivovanější exponáty patřila expozice československých odborných škol, která předváděla soubor šitých krajek s monumentálním Sluníčkem, vytvořeným žačkami. Od roku 1934 působila ve školském ústavu druhá z nejvýznamnějších osobností prvních desetiletí jeho historie, Božena Rothmayerová, která krajce zajistila integrální spojení s proudem funkcionalistického užitého umění. S jejím jménem jsou spojeny také počátky odborného zájmu o restaurování historických textilií. Kvalita učitelů a výtvarníků pomohla ústavu překlenout nelehké období po roce 1948 nejen bez větších ztrát, ale naopak s jistými zisky. Úroveň, dosaženou v předválečných letech, neztratila škola ani v následující periodě. Poválečné období dějin ústavu charakterizuje především dílo a pedagogické působení Marie Broumové, Mirky Bradové, Milči Eremiášové, Bohumily Gruškovské, Marianny Horváthové, Aliny Jaškové, Hany Müllerové, Jarmily Nové, Vlasty Pivrncové-Přikrylové, Rudolfa J. Richtera, Anny Rosové, Vlasty Šolcové, Jarmily Trösterové, Jeronýma H. Vítka a dalších. Poslední období historie ústavu přineslo také rozšíření forem školní přípravy. Vedle krátkodobých kursů vznikla při ústavu, přejmenovaném na Školský ústav umělecké výroby, v roce 1964 Střední odborná uměleckořemeslná škola. Ta od roku 1995 působí jako Střední umělecká škola textilních řemesel s novým statutem.

současnost

Sbírka dnes představuje unikátní soubor textilních děl, který dokumentuje v dlouhodobé časové perspektivě nejen činnost školy, ale zároveň dějiny českého textilního umění. Zahrnuje téměř 2900 exponátů s převahou zastoupení paličkované krajky, výšivky, v menším počtu šitou krajku, ostatní umělecko-řemeslné textilní techniky a přes 10000 návrhů. Unikátnost sbírky zakládá, ve srovnání s muzejními sbírkami, právě spojení se školou, tedy spojení práce profesionálních výtvarníků s učebním procesem a činností žáků.

Neustále rozšiřovaná bohatá textilní sbírka, v posledních letech o studentské práce, je často presentována veřejnosti na domácích i zahraničních výstavách. Mezinárodní úspěchy dokládají, že škola své tradici nezůstává nic dlužena.

Autorka textu o VOŠ a SUŠ textilních řemesel Praha: Mgr. Petra Czumalová

textilniskola

http://www.textilniskola.cz/