Virtuální prohlídka

virtual

Ukázky řemesel a dílny pro děti v Domě gobelínů

ukazky remesel

Výstava Háčkované pohádky

hackovane pohadky

Folklorika Tajemství gobelínů

folklorika

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

Kniha Josef Müller

cesky-rozhlas-logo2

tip: pro přehrání klikněte na obrázek

Otevírací hodiny

Dům gobelínů byl otevřen
1. dubna 2012.

Otevírací doba:
od 30. března do 9. prosince 2018 

10.00–12.00, 13.00–17.00 hodin
poslední prohlídka v 16:15

prohlídka trvá 1 hodinu

Mimo sezónu je prohlídka
možná po předchozí domluvě.

Vstupné:

  • plné: 60 Kč (pro dospělé)
  • snížené: 40 Kč (děti, senioři, studenti, invalidé)
  • rodinné: 120 Kč
  • zdarma: děti do 6 let v doprovodu rodičů a novináři

Těšíme se na Vaši návštěvu.

Novinky

Výstava „Řemesla pro budoucnost / Budoucnost pro řemesla“ (3. 4. 2016 – 17. 6. 2016)

Vernisáž v neděli 3. dubna 2016 v 15. 00 hodin.

Novou sezónu muzeum zahajuje výstavou s názvem „Řemesla pro budoucnost/ Budoucnost pro řemesla“, na níž představí své práce studenti Vyšší odborné školy a Střední umělecké školy textilních řemesel Praha. Tato škola vznikla transformací legendárního Školského ústavu umělecké výroby, dříve Státního ústavu školského pro domácký průmysl se sídlem v Praze. Ředitelka Domu gobelínů Mgr. Rita Škodová se v rámci spolupráce zúčastnila v loňském roce 11. března 2015 konference TEXTIL pro budoucnost, již pořádala Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha. Konference se ne náhodou konala ve velkém sále Rezidence primátora hlavního města Prahy. Budova postavená v letech 1925 – 1928 je moderní a na svou dobu špičkově vybavený víceúčelový projekt. Interiér byl utvářen pod silným vlivem doznívající secese a módního českého art deka. Mezi jinými díly je významnou složkou interiéru textilní výzdoba navržená Františkem Kyselou, záclony a krajkové doplňky vytvořené Emílií Paličkovou. Na restaurování textilní části interiérů se podíleli pedagogové a studenti výše zmíněné školy.

Rezidence primátora hlavního města Prahy

Jedním z úkolů a cílů našeho muzea je snaha přispívat k popularizaci textilních uměleckých oborů. Proto rádi veřejnosti představujeme další z řady textilních odborných škol - Vyšší odbornou školu a Střední uměleckou školu textilních řemesel Praha. K vidění na výstavě budou nejen práce studentů několika uměleckých oborů VOŠ a SUŠ Praha, ale také ukázky vynikajících textilních děl z bohatých sbírkových fondů školy.

Budeme se těšit na Vaši návštěvu!

remesla pro budoucnost poz remesla pro budoucnost

 

Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha 1 U Půjčovny 9

Historie školy
Vyšší odborná škola textilních řemesel a Střední umělecká škola textilních řemesel Praha přes devět desetiletí šíří znalost textilních výtvarných technik a pečuje o uchování textilních uměleckých řemesel. Předstupně její historie najdeme v 18. století v době vlády Marie Terezie, i když základy dnešní školy byly položeny až v roce 1919, kdy byl zřízen Státní ústav školský pro domácký průmysl, později Školský ústav umělecké výroby se sídlem v Praze a pobočkami na mnoha místech republiky. V roce 1964 vznikla Střední odborná uměleckořemeslná škola a v roce 1995 transformací Školského ústavu a střední školy Střední umělecká škola textilních řemesel, od roku 2002 přibyla Vyšší odborná škola.

V posledních patnácti letech se výuka rozšířila o nové specializace. Na čtyřleté střední škole lze studovat dva hlavní obory: Textilní výtvarnictví (82-41-M/14) a Modelářství a návrhářství oděvů (82-41-M/7). Na VOŠ textilních řemesel jsou zavedeny dvě tříleté specializace Konzervování a restaurování textilií (82-42-N/03) a Textilní řemesla v oděvní tvorbě (82-41-N/10).

V současné době studuje v obou školách přibližně 120 studentů.

Pro přijetí ke studiu na střední i vyšší odborné škole textilních řemesel je třeba úspěšně vykonat talentové zkoušky. Studenti si mají možnost zvolit ke studiu jednu ze šesti specializací Ateliér krajkářských technik, Ateliér tisku a tkaní, Ateliér hračky a košíkářských technik, Ateliér nových médií, Ateliér oděvu a Ateliér bytového designu. Studijní program je založen na provázání výtvarných, technologických, řemeslných a teoretických předmětů. Absolventi se dobře uplatňují ve všech oblastech oděvní a textilní tvorby, výtvarné pedagogiky a pedagogiky volného času. Většina pokračuje ve studiu na vyšších odborných či vysokých školách podobného zaměření (umělecké, humanitní, pedagogické).

Pro výuku jsou k dispozici moderně zařízené učebny, odborná knihovna a sbírky školního depozitáře. Pro teoretické předměty jsou určeny přednáškové a audiovizuální učebny. Pro specializovanou výuku počítačové učebny, kreslírny, fotoateliér, dílny pro textilní řemesla a modelovna. Pro restaurátorské a konzervátorské zásahy jsou vybavené dvě dílny, speciální laboratoř a barvírna.

Školní knihovna je zaměřena na umělecko¬historickou literaturu, textilní umění a řemesla, oděvní návrhářství a restaurování textilu, pokrývá ale i potřeby dalších odborných předmětů. Obsahuje přes 4 000 knihovních jednotek. Součástí knihovny je studovna vybavená počítači připojenými na internet.

Zřizovatelem školy je Hlavní město Praha.

Umělecká sbírka školy

tradice

S dlouhodobě budovanou školní sbírkou neodmyslitelně souvisí historie školy. Nejstarším datem, od kterého se odvíjí výuka textilních technik v Praze, je rok 1767, kdy císařovna Marie Terezie založila první krajkářskou školu. V roce 1879 pak vznikl ve Vídni Ústřední krajkářský kurs (k. k. Zentral-Spitzenkurs) jako instituce, která spojila dosavadní krajkářské školy na území Rakousko-Uherska. Ale nejdůležitějším datem v dějinách naší školy je rok 1919, kdy byl ustaven Státní ústav školský pro domácký průmysl, který převzal 26 krajkářských škol s 2 181 žákyněmi a 3 vyšívačské školy s 90 žákyněmi, pod jeho správu byly postupně převedeny také státní košíkářské, hračkářské a další odborné školy. Téměř od počátku své existence získal ústav vůdčí výtvarnou osobnost v Emilii Paličkové, která zde působila mezi lety 1919 až 1946, do doby než byla povolána jako profesorka na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Velice brzy dospěla k emancipaci krajky jako svébytnému uměleckému druhu. V jejích volných monumentálních kompozicích je patrné, že svůj výtvarný cit nenechala svázat vžitou představou o intimní komornosti krajkářských technik, ale naopak je rozvinula do moderního osobitého výrazu. Významného úspěchu dosáhla v roce 1925 v Paříži na Mezinárodní výstavě dekorativního a průmyslového umění, kde mezi nejobdivovanější exponáty patřila expozice československých odborných škol, která předváděla soubor šitých krajek s monumentálním Sluníčkem, vytvořeným žačkami. Od roku 1934 působila ve školském ústavu druhá z nejvýznamnějších osobností prvních desetiletí jeho historie, Božena Rothmayerová, která krajce zajistila integrální spojení s proudem funkcionalistického užitého umění. S jejím jménem jsou spojeny také počátky odborného zájmu o restaurování historických textilií. Kvalita učitelů a výtvarníků pomohla ústavu překlenout nelehké období po roce 1948 nejen bez větších ztrát, ale naopak s jistými zisky. Úroveň, dosaženou v předválečných letech, neztratila škola ani v následující periodě. Poválečné období dějin ústavu charakterizuje především dílo a pedagogické působení Marie Broumové, Mirky Bradové, Milči Eremiášové, Bohumily Gruškovské, Marianny Horváthové, Aliny Jaškové, Hany Müllerové, Jarmily Nové, Vlasty Pivrncové-Přikrylové, Rudolfa J. Richtera, Anny Rosové, Vlasty Šolcové, Jarmily Trösterové, Jeronýma H. Vítka a dalších. Poslední období historie ústavu přineslo také rozšíření forem školní přípravy. Vedle krátkodobých kursů vznikla při ústavu, přejmenovaném na Školský ústav umělecké výroby, v roce 1964 Střední odborná uměleckořemeslná škola. Ta od roku 1995 působí jako Střední umělecká škola textilních řemesel s novým statutem.

současnost

Sbírka dnes představuje unikátní soubor textilních děl, který dokumentuje v dlouhodobé časové perspektivě nejen činnost školy, ale zároveň dějiny českého textilního umění. Zahrnuje téměř 2900 exponátů s převahou zastoupení paličkované krajky, výšivky, v menším počtu šitou krajku, ostatní umělecko-řemeslné textilní techniky a přes 10000 návrhů. Unikátnost sbírky zakládá, ve srovnání s muzejními sbírkami, právě spojení se školou, tedy spojení práce profesionálních výtvarníků s učebním procesem a činností žáků.

Neustále rozšiřovaná bohatá textilní sbírka, v posledních letech o studentské práce, je často presentována veřejnosti na domácích i zahraničních výstavách. Mezinárodní úspěchy dokládají, že škola své tradici nezůstává nic dlužena.

Autorka textu o VOŠ a SUŠ textilních řemesel Praha: Mgr. Petra Czumalová

textilniskola

http://www.textilniskola.cz/